PEN klub čte aneb ŠtafetaSetkávání s literárními tvůrci různých žánrů, členů a přátel Českého centra PEN klubu
Průmyslový palác, pravé křídlo, P 611 Ke stažení - nejaktuálnější verze
Autoři PEN klubu:Ivan Binar, 1942, novinář, prozaik, pochází ze severní Moravy. V roce 1977 se nedobrovolně odstěhoval do Rakouska a posléze do západního Německa. Od roku 1994 žije v Praze. Vydal kromě jiného soubory povídek Den, kdy slétly vlaštovky, román Jeníkova práce, pohádky Jablko pro krále aj. Čte povídku Milostný příběh Konvalinky. Zdena Bratršovská, 1951, a František Hrdlička, 1937 - autorská dvojice spolupracuje už 35 let. Začali v experimentálním Bílém divadle (1969-72) a vydali dosud přes 20 knižních titulů všech žánrů. Na veletrhu představuje povídkový soubor Renáta nad hlavou (vychází v nakladatelství Akropolis) a prózu Sebranci (vychází v 3. vydání s doslovem Jiřího Honzíka v nakladatelství PROTIS). Tereza Brdečková, 1957, spisovatelka, scenáristka, publicistka a překladatelka. Její literární styl se vyznačuje střídmostí a hloubkou, vyprávění bývá obestřeno tajemstvím, které v čtenářově duši utkví ještě nadlouho po přečtení knihy. Po románech Šahrazád a král, Učitel dějepisu a zejména Slepé mapy přichází s prvními poetickými překlady - V novém světě, básně tureckého básníka Zafera Senocaka žijícího v Německu (vydalo nakladatelství FRA). Jiří Dědeček, 1953, básník, písničkář a překladatel, autor a interpret nonkonformních šansonů (vraťte mi nepřítele a jděte do...), ale i křehkých básnických sbírek o vzdoru puberty (Defilé) nebo o posledních věcech člověka (Věci po mrtvých). Takřka po dvaceti letech od vydání prvního prozaického díla (Oběžník, Mnichov 1989) vydává román Snídaně se psem (Torst 2008), tragikomický příběh ze současnosti, minulosti i budoucnosti. Karla Erbová, 1933, básnířka a publicistka, autorka 16 básnických sbírek, několika bibliofilií a sbírky povídek. Sbírka Smírčí kámen, z které čte na veletrhu, je závěrem trilogie, v níž se vyrovnává s nesnadným osudem (Liánový most, Vasquézův jestřáb). Vydalo nakladatelství PROTIS 2007. Ondřej Fibich, 1954, básník a sběratel pověstí. Před rokem 1989 vydavatel samizdatu, nyní strakonický antikvář. Autor osmi básnických sbírek (např. Země Jana Křtitele, Podoby soumraku, Pasovské elegie), několika knih legend a mnoha folkrockových textů. Čte z připravované publikace o pověstných a zázračných studánkách na Šumavě. Hermína Franková, 1928, scénáristka, prozaička, povoláním magistra farmacie. Ač napsala vícero knih, stala se slavnou filmem a posléze knížkou následkem scénáře k filmu podle vlastní knihy Dívka na koštěti. Čte z pokračování tohoto příběhu Čarodějnice bez koštěte. Markéta Hejkalová, 1960, spisovatelka, nakladatelka, ředitelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Romány: Ženy a cizinci na konci tisíciletí, Vždycky jedna noc, Slepičí lásky, kniha faktu Fin Mika Waltari. Na veletrhu čte ze svého nového románu Kouzelník z Pekingu, který se odehrává v Česku, v Číně a ve Finsku. Josef Hrubý, 1932, básník, překladatel z němčiny a slovenštiny, autor koláží (10 výstav). Básnické sbírky např. Letokruhy, Topoly, Pálení básní, Osoby, Krážem, Volyně, Miláček Arcimboldo. Na veletrhu čte z dosud nevydané sbírky Otylé ach!. Miroslav Hule, 1946, básník, prozaik a rybář, nakladatel a knihkupec. Je autorem půl druhé desítky knih poezie (např. Ryby v síti noci, Namlouvání), prózy (Vesnický dekameron) a historické literatury (Rybníkářství na Třeboňsku, Rožmberkův Krčín - Krčínův Rožmberk). Čte z knihy Brony a já. Zdeněk Janík, 1923, básník, prozaik a překladatel z němčiny. Autor próz Stalo se a Hladce a obrace. Jeho nejvýraznější básnické sbírky jsou Hledání klíčů a Kaleidoskop, dětem je určena sbírka Slovohrátky. Na veletrhu čte z knihy fejetonů Hladce a obrace (vydalo ARSCI 2005). Miroslav Jindra, 1929, překladatel z americké, britské a kanadské literatury (přes 70 knižních titulů); mj. Hlava XXII Josepha Hellera, dále např. Bernard Malamud, William Faulkner, Truman Capote, Gore Vidal, John Updike, Kurt Vonnegut jr., Michael Cunningham, Kingsley Amis, Tom Stoppard, William Boyd, Margaret Atwoodová. Čte z básnické sbírky Leonarda Cohena Kniha toužení (nakladatelství Argo). Alex Koenigsmark, 1944, učil se kameníkem, maturoval jako restaurátor kamenných památek, absolvoval FAMU. Píše scénáře (např. Největší z pierotů, Jasnovidec, Zlá minuta), hry (Ponuré grotesky) a knihy (Cesta sekčního šéfa k moři, Příběh unavené manekýnky aj.). Na veletrhu představí svůj zatím poslední román Siromacha. Ivan Kopecký. Za normalizace nepublikoval. V roce 2007 debutoval rozsáhlým románem z padesátých let Čas hříchů, vydaným nakladatelstvím Hejkal. Texty Čas návštěv a Čas fízlů vznikaly v letech 1979 - 82, autor je upravil a rozšířil v roce 2007. Zachycují podivuhodné vzpomínky na podivný život v reálném socialismu. Adriana Krásová, ředitelka Českého centra v Madridu. Vít Kremlička, 1962, básník, publicista, překladatel. Debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, v Revolver Revue, v exilovém Paternosteru (Vídeň) a v Čtení na léto dvouměsíčníku Listy. Příležitostně se věnuje překladům z bulharštiny a z angličtiny (Ken Saro-Wiwa, Bo-Han). Vydal sbírky Cizrna, Starý zpěvy, Prozatím; novelu Lodní deník; Zemský povídky. Čte z nové sbírky Tajná cikánská kronika. Eda Kriseová, 1940, novinářka, prozaička, esejistska. Od roku 1992 se věnuje výhradně literární činnosti. Z poslední tvorby připomeňme Kočičí životy, Misericordia, Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní a Čísi svět. Čte z knihy s názvem Jméno - Milost - Ráchel vydané nakladatelstvím Prostor v roce 2007. Marcella Marboe, 1946, prozaička. Publikuje nejen knihy pro dospělé (např. Stříbrná planeta, Nevěsty a milenky, Bitva na Kavčí hoře), ale hodně se věnuje též tvorbě pro děti a mládež (např. Kůň za milión miliónů, Glik, Múza, Zrzoun – hrdina dvou světů, Madlenka a kůň Zlatohřivák). Čte z připravované sbírky povídek - Rozkošná. Věra Nosková, 1947, spisovatelka a nakladatelka. Od roku 1990 pracovala v žurnalistice, specializovala se na popularizaci vědy. V roce 2005 vydala generační román Bereme, co je, o rok později knížku textů Ať si holky popláčou, na jaře v roce 2007 druhý díl generačního románu pod názvem Obsazeno. Na veletrhu čte povídky z úplně čerstvé knihy Ve stínu mastodonta. Irena Obermannová, 1962, prozaička a scenáristka, absolventka FAMU. Mimo jiné dosud vydala: Deník šílené manželky, Divnovlásky, Matky to chtěj taky, Deník šílené milenky, V pěně. Na veletrhu čte ze své nové knížky povídek Normální zázraky. Iva Pecháčková, 1958, spisovatelka a nakladatelka. Vydává hlavně dětskou literaturu současných českých autorů. Legenda o svatém Václavovi vychází v létě 2008 v jejím nakladatelství Meander, kde už v edici Pražské legendy od téže autorky vyšly legendy O Pražském Jezulátku a O Golemovi. Jaroslav Rudiš, 1972, prozaik, dramatik, rocker. Debutoval románem Nebe pod Berlínem. Velký úspěch přinesla komiksová románová trilogie Alois Nebel (s výtvarníkem Jaromírem 99). Další díla: hry Léto v Laponsku a Strange Love (s Petrem Pýchou), romány Grandhotel a Potichu. Jan Sokol, 1936. Zlatník, programátor, překladatel a filosof. Knihy: Malá filosofie člověka, Čas a rytmus, Člověk a náboženství, Mistr Eckhart a středověká mystika. Čte z knihy Moc, peníze a právo (nakladatelství Aleš Čeněk 2007), což je pokus o antropologický výklad toho, jak vznikly a jak (ne)fungují tři důležité instituce moderní společnosti. Jiří Stránský, 1931, prozaik, dramatik a scenárista. Sbírka povídek z kriminálů padesátých let Štěstí (několik povídek zfilmováno pod názvy Bumerang, Žabák, Uniforma a Kousek nebe), novely Tichá pošta a Stařec a smrt, básnická sbírka Za plotem, knihy pro děti Povídačky pro Klárku, Povídačky pro moje slunce a Perlorodky, román Přelet a dvojromán Zdivočelá země - Aukce, podle nějž Česká televize právě dokončuje stejnojmenný seriál. O autorově životě vypovídá knižní rozhovor Srdcerváč, který s ním vedl Jan Lukeš. Petr Šabach, 1951. Na plný úvazek se věnuje literární tvorbě a k tomu učí tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Podle jeho povídek byly natočeny tři filmy (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo) a další dva se připravují: U mně dobrý (s režisérem Janem Hřebejkem) a Občanský průkaz (Ondřej Trojan). Čte ukázku z knížky s pracovním názvem Škoda lásky. Jana Štroblová, 1936, vydala od prvotiny Protěž z roku 1958 po poslední sbírku Třetí břeh z roku 2006 na 13 knížek poezie, takže je známá především jako básnířka. Také však píše prózu a překládá. Má za sebou slušnou řádku knih pro děti a mládež, několik výborů a překladů z díla ruské exilové básnířky Mariny Cvetajevové a několikeré přebásnění poezie staré Číny a Tibetu. Čte z čerstvě vydané sbírky Lament. Miloslav Uličný, 1942, básník, překladatel zejména španělské poezie, vyučuje uměleckému překladu. Autor 7 sbírek vlastní poezie. Vydal Dějiny českých překladů ze španělské literatury, 25 knih překladů španělských a hispanoamerických autorů, jednu knihu přeloženou z katalánštiny a nejnověji převod Shakespearových Sonetů. Ludvík Vaculík, 1926, vyučen obuvníkem, pracoval jako vychovatel učňů, redaktor Československého rozhlasu a Literárních novin. Autor několika spisů (kromě pamfletu 2000 slov 1968 a dalších, jsou to např. Polepšené pěsničky 2006, nakl. Jaroslava Jiskrová – Máj). Člen Wlastenců – pěvecké divize Českého klubu PEN (tenor). Čte z rukopisu Paměti a misomusická Slova. Ondřej Vaculík, 1954, zedník, polír, ochránce památek, novinový a v současnosti rozhlasový redaktor. Píše povídky (Zednické povídky, Jablko přešlé mrazem), komentáře a fejetony, kromě rádia také do Literárních novin a Mladé fronty Dnes. Na veletrhu představuje svou tvorbu pro rozhlasovou stanici ČR 3 – Vltava (Vzpoura proti Bezděkovi a Neobyčejně úrodný úhor). Ludmila Vaňková, 1927, prozaička. V letech 1977-2007 napsala a vydala 30 románů. Jejich páteř tvoří rozsáhlá série z českých dějin 1231-1403, celkem 18 knih z údobí nejslavnější doby královských Čech od Přemysla II. po Václava IV. Letos k nim přibyl Příběh mladšího bratra, jehož hrdinou je třetí český král Přemysl I. stejně jako u jeho chystaného pokračování Cestou krále (nakladatelství M. Švarc - Šulc a spol.) Alena Wagnerová, 1936, česko-německá spisovatelka a publicistka, pochází z Brna a žije od roku 1969 v NSR, od roku 1989 v NSR a ČR. Novely Dvojitá kaple a Neodsunuté vzpomínky, biografie Mileny Jesenské a Sidonie Nádherné a portrét sester Franze Kafky V ohnisku nepokoje jsou její nejznámější knihy.Na veletrhu čte povídku Zahrada se spisovateli. Pavel Verner, 1947, prozaik, top-komentátor v novinách, rozhlase a televizi. Je autorem zhruba dvanácti prozaických děl, z nich nejznámější jsou Dranciáš, Pražské hyeny a Jak nezabít manžela, z kterého čte na knižním veletrhu. K vydání chystá povídkový soubor Láska v cizím pokoji. Wlastenci – pěvecká divize PEN klubu letos oslavila se svými rodiči zakladateli Antonínem Bajajou, Alexandrou Berkovou, Ivanem Binarem a Ludvíkem Vaculíkem a s dalšími zakládajícími členy Janou Červenkovou, Milanem Jungmannem, Libuší Ludvíkovou a Danou Mojžíšovou deset let svého beznadějného trvání. Spíše soubor individualit než pěvecký sbor skládající se přibližně z 25 spisovatelů, architektů, výtvarníků a úřednic má v repertoáru kolem 130 písní a skladeb. Sbormistrem, jenž občas rezignuje, je Jiří Šlupka Svěrák. Štafeta bude po všechny dny provázena ochutnávkami vín z Vinných sklepů Kutná Hora a přírodních medových vín Naturel. |